Obojživelníci
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka.Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium.Žijících druhů je okolo 5 700. Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů právě mezi obojživelníky.
Žáby (Anura, syn. Salientia) jsou jedním z řádů) bezocasých obojživelníků. Ocas mají pouze pulci, který jim při metamorfóze (vývoji) odpadává. Jako obojživelníci mohou dýchat na vzduchu i ve vodě. Rozmnožují se pohlavně. Z vajíček vzniknou pulci a z nich potom dospělé žáby. Často mají silně vyvinuté zadní končetiny, díky nim výborně skáčou. Živí se nejčastěji hmyzem.
Potrava:Během přijímání potravy žáby mrkají, jelikož dochází během polykání k zatahování očních bulv, což napomáhá posunování potravy do žaludku.Žáby také nemají žádné zuby na spodní čelisti,a tak přijímají potravu celou.
Pohyb:Žába se pohybuje po souši pomocí přískoků a skoků, které provádí pomocí silných zadních nohou. Nejdešlí zaznamenaný skok žáby na souši byl 5 metrů. Ve vodním prostředí žába využívá plavací techniku zadních končetin, kdy je postupně dává k sobě a odtahuje podobně jako plavci typu prsa.